Josef Toufar
Josef Toufar
Pana faráře Josefa Toufara mám také vzdáleně v rodokmenu, ale není se čemu divit, protože na Vysočině jsme ze starousedlíků doslova příbuzní každý s každým. Zjistil jsem, že na Vysočině jsou z celé naší země ty nejusedlejší rody. Však Pavlíčkovi v Arnolci č. 2 už jsou od začátku 17. století mnoho generací na jednom gruntu. Stejně tak naši Pospíchalovi v Modlíkově. A jednotliví potomci se ožení a vdají nanejvýš do sousedních vesnic. Josef Toufar se narodil ve vedlejším domě, v Arnolci č. 1, než se vedle v čísle 2 narodil můj děda František Pavlíček a jeho sourozenci.
Příběh číhošťského zázraku znám do detailů. V článku na konci této stránky je zmíněn i pan farář František Halík, který je zase náš příbuzný z máminy strany a oddával její rodiče. Rovněž velice zajímavá osobnost. Budu muset o něm také psát. Když jsem byl naposledy v Číhošti jako pěší turista, připomněl jsem si s osobou pana faráře Josefa Toufara též kousek rodinné historie. Příběh číhošťského zázraku a osoba Josefa Toufara byla zpracována již do největších podrobností. Teď se však zaměřím na jednu naši rodinnou zkušenost s panem Toufarem. Náš rod Pavlíčků sídlí už od 17. století na jednom místě v Arnolci číslo 2. No, a hned vedle v čísle 1 bydleli Toufarovi, kde měli hospodu. V hospodě se praděda Alois ostudně nalejval, ale to už je jiný příběh. Můj praděda Alois měl 8 dětí, z nichž 7 se dožilo dospělosti. Mezi nimi byl můj děda František. A vedle se též narodil Josef Toufar, který byl věkově někde mezi mým dědou a pradědou. Všichni se mezi sebou znali. Můj děda vyprávěl, jaký byl Josef Toufar technický antitalent. Josef Toufar si třeba napumpoval kolo a zjistil, že mu pneumatika uchází. Ale už nedokázal zjistit, čím to může být. Tak měl ve zvyku s kolem přijít vedle za sourozenci Pavlíčkovými, ti mu kolo rozdělali a zjistili, jestli je to duše, nebo ventilek a co s tím dál.
A pak si představte, že komunisté v 50. letech mučili a umučili k smrti Josefa Toufara za něco, co neprovedl, a ani provést nemohl. On se jim nemohl přiznat, když neměl k čemu. Křivě ho obvinili, že sestrojil mechanizmus kladek a špagátů v kostele v Číhošti, kterým prý ovládal křížek na oltáři! Představte si, že by takový technický antitalent dovedl něco podobného sestrojit přes půlku kostela z kazatelny na oltář, aniž by ten mechanizmus byl jakkoliv vidět! A že by ten mechanizmus nikdy nikdo neviděl a nenašel! Komunisté v 50. letech při svém vražedném tažení proti církvím kvůli svému propagandistickému filmu sami sestrojili mechanizmus za účelem natáčení, avšak ten mechanizmus nikdy nefungoval, byl pouze na obraz do filmu. Nakonec pana faráře komunisti zahrabali do neoznačeného hromadného hrobu. Když jsem byl nedávno pěšky v Číhošti, prvně jsem viděl Toufarův hrob, protože se ho podařilo po revoluci úspěšně exhumovat a pohřbít v místě jeho posledního působiště. Ve fotoalbu níže můžete vidět záběry, které jsem na místě pořídil. Pak ještě znám skladatele a dirigenta Jirku Trtíka, který se prosadil za Velkou louží. A právě jeho děda hrával na varhany v Číhošti při Toufarových Bohoslužbách. Jirka Trtík pak složil na téma těchto událostí skladbu Můj Ježíši, kterou rovněž přikládám.
https://www.rajce.idnes.cz/houslicky1/album/ze-smrcne-do-cihoste
https://youtu.be/smiy-GlDqsM?si=uHmo-kC4ZEi7x46r
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Toufar
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADho%C5%A1%C5%A5sk%C3%BD_z%C3%A1zrak
Důležitý detail je, že sám farář Toufar při mši vůbec netušil, že se za ním něco nezvyklého děje. Až se zpožděním ho o tom informovali účastníci mše, který tento jev viděli i vícekrát. Ani moje teologické znalosti nestačí k tomu, abych určil, jakého původu tento jev byl. Jen je natolik hodně dobře doložený, že nemá žádný smysl zpochybňovat vůbec jeho historickou autenticitu. Tentokrát křesťanstvo nic nezinscenovalo, ani si nevymyslelo. Starý a Nový zákon se občas zmiňují o Božích znameních, ale vždy to jsou znamení trochu jiného druhu a mají nějaký konkrétní význam a cíl. Jenže v tomto případě? Nic! Dříve jsem uvažoval i o nějaké hypotetické kostelní kryse, která šmátrala na oltáři a hledala něco na zub. Avšak nahlas bych to nikde netvrdil, protože znám jen to, co znají všichni ostatní.